
Ostrava-Poruba
Vznik obce
Nejstarší dochovanou zprávu o Porubě máme z roku 1393, v níž se uvádí Stach z Poruby jako man biskupství olomouckého (manství se nevztahovalo na ves Porubu, která byla v opavském knížectví). Zřejmě na počátku husitských válek patřila k třebovickému statku, kdy majitelem Třebovic byl Jan Jičínský z Kravař. V roce 1573 Ondřej Bzenec vystavěl v Porubě zámek, který se stal jeho sídlem právě tak jako v roce 1578 vystavěný zámek v Klimkovicích. Ondřej se stal dokonce v roce 1592 hejtmanem opavského knížectví. Tuto funkci však nezastával dlouho, poněvadž byl v roce 1595 zákeřně zavražděn. Poruba je někdejší obec, roku 1957 připojená k Ostravě, od 24. listopadu 1990 jeden z městských obvodů statutárního města Ostravy. Rozkládá se na západě města, v jeho slezské části a je jedním z nejlidnatějších ostravských obvodů. Území městského obvodu se skládá z celých katastrálních území Poruba a Poruba-sever.
Území městského obvodu Poruba je jakoby „klínem“ katastrálního území městského obvodu Pustkovec rozděleno na dvě téměř oddělené části, které jsou propojeny jen úzkým koridorem silniční komunikace v Martinovské ulici. Nejstarší částí obvodu je tzv. stará Poruba, původní obec, jejíž historické kořeny sahají až do středověku. Většina z 75 000 obyvatel však žije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50. let 20. století. Na území obvodu nejsou větší průmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy. Nachází se zde několik základních a středních škol. Od roku 1973 v Porubě sídlí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Od roku 1992 je její historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu.
Zajímavosti v Ostravě-Porubě
Poruba má největší letní koupaliště s uměle vybudovanou nádrží nejen v České republice, ale i ve střední Evropě, které představuje celkovou vodní plochu 41 200 m2 s obřími 55metrovými skluzavkami a toboganem a 70 000 m2 zelených ploch. Koupaliště má délku 380 m a šířku 220 m.
V Porubě na Vřesinské ulici najdeme druhý největší bludný balvan v ČR (největší se nachází v Ostravě-Kunčicích). Může se pyšnit absolutně nejdelší osou v České republice. Další bludné balvany v Ostravě jsou například Pustkovecký bludný balvan a Rovninské bludné balvany.
Je zde univerzitní kampus Vysoké školy Báňské – Technické univerzity, nejrozsáhlejší v Ostravě.
Ve fakultní nemocnici v Porubě se nachází největší krevní centrum v České republice.
V Ostrava-Poruba-Kyjovice-Budišovice je jediná normálně rozchodná tramvajová jednokolejka v ČR.
Památky
Kostel sv. Mikuláše
Porubský zámek
Porubský zámek byl vystavěn v roce 1573 Ondřejem Bzencem z Markvartic na základech původní tvrze, která na těchto místech stála. Ondřej Bzenec dokončil stavbu zámku jako své porubské sídlo a stal se v roce 1578 vrchním hejtmanem Opavského knížectví. Bombardováním v roce 1945 by zámek velmi zničen. Po jeho dílčí opravě zámek sloužil jako Lidová škola umění. V roce 1989 byl vydán demoliční příkaz neboť hrozilo jeho zřícení. Pravé křídlo zámku, kde dnes stojí budova kolonády, bylo demolicí v roce 1989 srovnáno do základů se zemí. Počátkem roku 1990 zničil rozsáhlý požár levé křídlo zámku. V následujícím roce 1991 započala obnova současným majitelem Statisem Prusalisem, rekonstrukce a záchrana této státní kulturní památky, registrované pod číslem 8–236, která je druhou nejstarší budovou v Ostravě a práce na její obnově trvají dodnes. Nyní v zámku funguje řecká restaurace a je tu možnost ubytování. www.zamek-poruba.cz
Sorela
Památková zóna
Socha pro Porubu
Slavné osobnosti z Poruby
Zdroje: Místopisný průvodce po České republice, Otevřená encyklopedie, Historie Poruby, Statutární město Ostrava — oficiální portál