Skip to main content

Ostrava-Poruba 

Až do kon­ce dru­hé svě­to­vé vál­ky byla Poru­ba malou obcí. Její význam vzros­tl v 50. letech minu­lé­ho sto­le­tí, kdy byl katastr obce vybrán k výstav­bě nové­ho samo­stat­né­ho měst­ské­ho cel­ku nazva­né­ho Nová Ost­ra­va. Z původ­ní země­děl­ské obce se Poru­ba sta­la moder­ním urba­nis­tic­kým cel­kem, slo­že­ným z původ­ní zástav­by Poru­by-vsi a osmi postup­ně budo­va­ných sta­veb­ních obvo­dů. Za její cen­t­rum je pova­žo­vá­na 1,6 kilo­me­t­rů dlou­há Hlav­ní tří­da, vysta­vě­ná v archi­tek­to­nic­kém sty­lu sore­ly. Návštěv­ní­ky láká Poru­ba nejen archi­tek­tu­rou, mezi jejíž nej­vět­ší skvos­ty pat­ří vstup­ní brá­na do Poru­by nazva­ná Oblouk či sou­bor obyt­ných domů Věžič­ky, ale také vol­no­ča­so­vý­mi atrak­ce­mi v podo­bě nej­vět­ší­ho let­ní­ho kou­pa­liš­tě ve střed­ní Evro­pě či moder­ním zim­ním sta­di­o­nem. Poru­ba je obvo­dem bez vel­ké­ho prů­mys­lu, tedy s mini­mál­ně zne­čiš­tě­ným ovzdu­ším. Její roz­voj vytvá­ří záze­mí pro pod­ni­ká­ní a výrob­ní čin­nost řady firem, kte­ré se sou­stře­ďu­jí pře­de­vším v prů­mys­lo­vé zóně Are­ál nad Porub­kou. Měst­ský obvod dis­po­nu­je kva­lit­ním a širo­kým záze­mím pro sport i kul­tur­ní akti­vi­ty a svým oby­va­te­lům posky­tu­je hus­tou síť vzdě­lá­va­cích i zdra­vot­nic­kých zaří­ze­ní. Vel­ké zele­né plo­chy a odpo­čin­ko­vé zóny dotvá­ří poklid­nou atmo­sfé­ru obvo­du, kte­rý pla­tí za jed­nu z nej­kva­lit­něj­ších loka­lit v Ostravě.

Vznik obce 

Nej­star­ší docho­va­nou zprá­vu o Porubě máme z roku 1393, v níž se uvá­dí Stach z Poru­by jako man bis­kup­ství olo­mouc­ké­ho (man­ství se nevzta­ho­va­lo na ves Poru­bu, kte­rá byla v opav­ském kní­žec­tví). Zřej­mě na počát­ku husit­ských válek pat­ři­la k tře­bo­vic­ké­mu stat­ku, kdy maji­te­lem Tře­bo­vic byl Jan Jičín­ský z Kra­vař. V roce 1573 Ondřej Bze­nec vysta­věl v Porubě zámek, kte­rý se stal jeho síd­lem prá­vě tak jako v roce 1578 vysta­vě­ný zámek v Klim­ko­vi­cích. Ondřej se stal dokon­ce v roce 1592 hejtma­nem opav­ské­ho kní­žec­tví. Tuto funk­ci však neza­stá­val dlou­ho, poně­vadž byl v roce 1595 zákeř­ně zavraž­děn. Poru­ba je někdej­ší obec, roku 1957 při­po­je­ná k Ost­ra­vě, od 24. lis­to­pa­du 1990 jeden z měst­ských obvo­dů sta­tu­tár­ní­ho měs­ta Ost­ra­vy. Roz­klá­dá se na zápa­dě měs­ta, v jeho slez­ské čás­ti a je jed­ním z nej­lid­na­těj­ších ost­rav­ských obvo­dů. Úze­mí měst­ské­ho obvo­du se sklá­dá z celých kata­strál­ních úze­mí Poru­ba a Poruba-sever.

Úze­mí měst­ské­ho obvo­du Poru­ba je jako­by „klí­nem“ kata­strál­ní­ho úze­mí měst­ské­ho obvo­du Pust­ko­vec roz­dě­le­no na dvě téměř oddě­le­né čás­ti, kte­ré jsou pro­po­je­ny jen úzkým kori­do­rem sil­nič­ní komu­ni­ka­ce v Mar­ti­nov­ské uli­ci. Nej­star­ší čás­tí obvo­du je tzv. sta­rá Poru­ba, původ­ní obec, jejíž his­to­ric­ké koře­ny saha­jí až do stře­do­vě­ku. Vět­ši­na z 75 000 oby­va­tel však žije v síd­lišt­ní zástav­bě, kte­rá byla budo­vá­na od počát­ku 50. let 20. sto­le­tí. Na úze­mí obvo­du nejsou vět­ší prů­mys­lo­vé závo­dy, oby­va­te­lé vět­ši­nou pra­cu­jí v jiných čás­tech Ost­ra­vy. Nachá­zí se zde něko­lik základ­ních a střed­ních škol. Od roku 1973 v Porubě síd­lí Vyso­ká ško­la báň­ská – Tech­nic­ká uni­ver­zi­ta Ost­ra­va. Od roku 1992 je její his­to­ric­ké jádro pro­hlá­še­no za měst­skou památ­ko­vou zónu.


Zajímavosti v Ostravě-Porubě 

Poru­ba má nej­vět­ší let­ní kou­pa­liš­tě s umě­le vybu­do­va­nou nádr­ží nejen v Čes­ké repub­li­ce, ale i ve střed­ní Evro­pě, kte­ré před­sta­vu­je cel­ko­vou vod­ní plo­chu 41 200 m2 s obří­mi 55metrovými skluzav­ka­mi a tobo­ga­nem a 70 000 m2 zele­ných ploch. Kou­pa­liš­tě má dél­ku 380 m a šíř­ku 220 m.

V Porubě na Vřesin­ské uli­ci najde­me dru­hý nej­vět­ší blud­ný bal­van v ČR (nej­vět­ší se nachá­zí v Ost­ra­vě-Kun­či­cích). Může se pyš­nit abso­lut­ně nejdel­ší osou v Čes­ké repub­li­ce. Dal­ší blud­né bal­va­ny v Ost­ra­vě jsou napří­klad Pust­ko­vec­ký blud­ný bal­van a Rov­nin­ské blud­né balvany.

Je zde uni­ver­zit­ní kam­pus Vyso­ké ško­ly Báň­ské – Tech­nic­ké uni­ver­zi­ty, nej­roz­sáh­lej­ší v Ostravě.

Ve fakult­ní nemoc­ni­ci v Porubě se nachá­zí nej­vět­ší krev­ní cen­t­rum v Čes­ké republice. 

V Ost­ra­va-Poru­ba-Kyjo­vi­ce-Budi­šo­vi­ce je jedi­ná nor­mál­ně roz­chod­ná tram­va­jo­vá jed­no­ko­lej­ka v ČR.


Památky 

Kostel sv. Mikuláše 

Jed­nou z nej­star­ších docho­va­ných pamá­tek Poru­by je kos­tel sva­té­ho Miku­lá­še, kte­rý údaj­ně už od 15. sto­le­tí posky­to­val duchov­ní služ­by nejen oby­va­te­lům obce Poru­ba, ale i okol­ním obcím Vřesi­na, Svi­nov (do r. 1929) a Tře­bo­vi­ce (do r. 1906). Obraz Sv. Miku­lá­še s ber­lou, pat­ro­na zdej­ší­ho kos­te­la, měla kdy­si ve zna­ku i obec Poru­ba. Dneš­ní podo­bu kos­tel zís­kal po sta­veb­ních úpra­vách v letech 1788–1793. Věž byla vysta­vě­na v roce 1808.

Porubský zámek 

Porub­ský zámek byl vysta­věn v roce 1573 Ondře­jem Bzen­cem z Markvar­tic na zákla­dech původ­ní tvr­ze, kte­rá na těch­to mís­tech stá­la. Ondřej Bze­nec dokon­čil stav­bu zám­ku jako své porub­ské síd­lo a stal se v roce 1578 vrch­ním hejtma­nem Opav­ské­ho kní­žec­tví. Bom­bar­do­vá­ním v roce 1945 by zámek vel­mi zni­čen. Po jeho díl­čí opra­vě zámek slou­žil jako Lido­vá ško­la umě­ní. V roce 1989 byl vydán demo­lič­ní pří­kaz neboť hro­zi­lo jeho zří­ce­ní. Pra­vé kří­d­lo zám­ku, kde dnes sto­jí budo­va kolo­ná­dy, bylo demo­li­cí v roce 1989 srov­ná­no do zákla­dů se zemí. Počát­kem roku 1990 zni­čil roz­sáh­lý požár levé kří­d­lo zám­ku. V násle­du­jí­cím roce 1991 zapo­ča­la obno­va sou­čas­ným maji­te­lem Sta­ti­sem Prusa­li­sem, rekon­struk­ce a záchra­na této stát­ní kul­tur­ní památ­ky, regis­tro­va­né pod čís­lem 8–236, kte­rá je dru­hou nej­star­ší budo­vou v Ost­ra­vě a prá­ce na její obno­vě trva­jí dodnes. Nyní v zám­ku fun­gu­je řec­ká restau­ra­ce a je tu mož­nost uby­to­vá­ní. www.zamek-poruba.cz

Sorela 

Prv­ní porub­ský sta­veb­ní obvod byl posta­ven v 50. letech 20. sto­le­tí ve sty­lu soci­a­lis­tic­ké­ho rea­lis­mu, tzv. Sore­la. Ta pat­ří k oje­di­ně­lým smě­rům nejen v Čes­ké republice.

Památková zóna 

Dnem 1. 9. 2003 se část Poru­by sta­la památ­ko­vou zónou. Hra­ni­ce zóny začí­ná na kři­žo­vat­ce ulic Opav­ská a 17. lis­to­pa­du, dále jde osou uli­ce Opav­ská, pře­chá­zí na osu uli­ce Porub­ská k tzv. ron­de­lu, na kte­rém se lomí na Hlav­ní tří­du smě­rem k 5. sta­veb­ní­mu obvo­du, napro­ti býva­lé pro­dej­ně Supra­fon pře­chá­zí přes Hlav­ní tří­du na uli­ci Děl­nic­ká a Skaut­skou uli­cí vede zpět na uli­ci Děl­nic­ká a na uli­ci Nad Porub­kou. Pro­chá­zí tzv. are­á­lem Bytosta­vu za výrob­nou tla­ko­vých nádob k toku Porub­ka a pokra­ču­je pro­ti její­mu toku až na uli­ci Klim­ko­vic­ká, kolem porub­ské rad­ni­ce na uli­ci Nábře­ží SPB a na kři­žo­vat­ku s uli­cí 17. lis­to­pa­du. Tuto uli­ci sle­du­je v její ose až na kři­žo­vat­ku s uli­cí Opav­ská. Při zjed­no­du­še­ném vyme­ze­ní zahr­nu­je I. a II. sta­veb­ní obvod Poruby.

Socha pro Porubu 

O dal­ší zvlášt­nost Poru­by se posta­ral valaš­sko­me­zi­říč­ský sochař a výtvar­ník Miro Požar, kte­rý v červ­nu roku 2002 zamýš­lel vytvo­řit během 24 hodin z dvou­tu­no­vé­ho pís­kov­ce umě­lec­ké dílo v podo­bě žen­ské­ho pro­fi­lu. Původ­ní záměr a záro­veň i pokus o vytvo­ře­ní oje­di­ně­lé­ho rekor­du kvů­li nepří­z­ni poča­sí nevy­šel, ale ori­gi­nál­ní socha v Porubě zůsta­la a je deko­ra­tiv­ní sou­čás­tí Hlav­ní třídy.

Slavné osobnosti z Poruby 

Nej­zná­měj­ším porub­ským rodá­kem je hudeb­ní skla­da­tel Ilja Hur­ník. Mezi dal­ší uměl­ce, kte­ří část své­ho osob­ní­ho či pro­fes­ní­ho živo­ta spo­ji­li s Poru­bou, pat­ří napří­klad bás­ník pro­ná­sle­do­va­ný komu­nis­tic­kým reži­mem Věn­ceslav Juři­na, reži­sér seri­á­lů a pořa­dů o pří­ro­dě Fran­ti­šek Mud­ra, foto­graf a gra­fic­ký desig­nér Voj­těch Bar­tek, pís­nič­kář, textař a bás­ník Jaro­mír Noha­vi­ca, zpě­vák a hudeb­ník Petr Ben­de či hereč­ka Simo­na Post­le­ro­vá. K úspěš­ným spor­tov­cům, žijí­cím či půso­bí­cím v Porubě, se řadí spor­tov­ní gym­nast­ka Adol­fi­na Tačo­vá, mis­tr repub­li­ky v letec­kém mode­lář­ství Ivan Marek, bron­zo­vý medai­lis­ta ve střel­bě na olym­pi­á­dě v Syd­ney v roce 2000 Mar­tin Tenk, atle­ti Taťá­na Neto­lič­ko­vá Kocem­bo­vá, Nikol Ogrod­ní­ko­vá a Adam Ptá­ček nebo hoke­jo­vý bran­kař Mar­tin Pru­sek a plav­ky­ně Bar­bo­ra Závadová.

Zdro­je: Mís­to­pis­ný prů­vod­ce po Čes­ké repub­li­ce, Ote­vře­ná ency­klo­pe­die, His­to­rie Poru­by,  Sta­tu­tár­ní měs­to Ost­ra­va — ofi­ci­ál­ní portál

Sdílejte se svými přáteli

Pořadatel festivalu

Cirkus trochu jinak, z.s.
V Zálomu 2948/1
700 30 Ostrava — Zábřeh

DIČ: CZ22878670
IČ: 22878670

Tel: +420 608 257 694
E-mail: cirkulum@cirkulum.cz

Zájemci o stánek na festivalu kontaktujte: produkce@cirkulum.cz

Festival Cirkulum je první mezinárodní festival svého druhu v Moravskoslezském kraji. Originální koncept festivalu, který nemá obdoby na Moravě ani ve Slezsku, zahrnuje prezentaci a popularizaci uměleckých žánrů jako jsou nový cirkus, pantomima či pouliční, pohybové a improvizační divadlo.